česky - english

Co jedí děti ve školních jídelnách? Čtvrtstoletí po revoluci se změnilo máloco: víc než chuť je důležité splnit stanovené normy

2013-08-15

PRAHA, 15. srpna 2013 – V Česku existuje kolem devíti tisíc školních jídelen, které navštěvuje 75 procent žáků, většina z nich je ale s kvalitou jídla nespokojená. Na tu však mají velký vliv finanční limity. Podle vyhlášky platné od ledna 2012 by totiž rodiče neměli za školní oběd průměrně zaplatit více než 35 korun. Děti tak mají velkou smůlu: na rozdíl od dospělých si svobodně místo stravování vybrat nemohou.

„Oběd ze školní jídelny je výsledkem velkých kompromisů a ústupků. Určitý názor na stravování školáků má vedoucí jídelny, jinak si jídlo představuje stát, který ho finančně dotuje, a jinak samozřejmě rodiče. Ti si na kvalitu školního jídla stěžují nejčastěji, ovlivnit ji však mohou minimálně. Ve školách zároveň přibývá žáků, kteří potřebují dietní stravu, na ty však legislativa nepamatuje vůbec. Rodičům těchto dětí nezbývá nic jiného než jim zajistit stravování jinde,“ upozornil Radek David, šéfkuchař restaurací La Veranda a Babiččina zahrada.

O jistý posun vpřed se ministerstvo školství pokusilo v loňském roce vydáním nové vyhlášky. Ta se ale u rodičů setkala s negativním přijetím, zejména kvůli čtvrtinovému zdražení školních obědů. Vyhláška nově určila, že základní školy musí povinně kromě hlavního chodu nabízet polévku, o kterou obvykle většina žáků nestojí, nápoj a případně dezert. V roce 2011 provedla Česká školní inspekce kontrolu 341 školních stravovacích zařízení. Normy porušovalo 40 procent z nich.

„Jeden z problémů vidím v tom, že stát určuje, jaké potraviny a v jakém množství má školní oběd obsahovat. Žák prvního stupně má například za měsíc v průměru dostat 70 gramů masa, 12 gramu tuku nebo 10 gramů luštěnin na jeden oběd. Právě luštěniny jsou největším problémem, ty vůbec nejí prakticky 90 procent dětí, ve školním jídelníčku se ale objevit musí. Talíře plné hrachových kaší pak končí v odpadkových koších, ale kuchařky mají splněnou normu,“ vyjmenoval obecně známé zkušenosti Radek David.

Od dob páchnoucích podnosů, mléčných polévek, masových haší nebo hrachových a krupicových kaší s hrudkami udělaly školní jídelny velký krok kupředu, nicméně rezervy stále ještě mají. „Je třeba si uvědomit, že se cena oběda skládá ze tří částí. Za suroviny, ze kterých se vaří, platí rodiče. Druhou položkou jsou mzdy zaměstnanců jídelny, které platí ministerstvo, a poslední jsou režie za chod a vybavení jídelny, které hradí její zřizovatel. Bez dotací by školní oběd mohl rodiče přijít až na 80 korun,“ vysvětlil Radek David.

Rodiče často viní školní jídelny za obezitu svých dětí, kterých v Česku každým rokem přibývá. Podle odborníků jsou ale současné spotřební koše sestaveny přesně podle nutričních potřeb dětí. „Problém není v tom, že by se ve školních jídelnách připravovala nutričně nevyvážená jídla. Chyba je ale často v jejich přípravě – děti jídlo jednoduše nejedí, dojídají se potom doma různými polotovary, pochutinami z automatů nebo navštěvují rychlá občerstvení. Není proto divu, že v Česku má problém s nadváhou 20 až 30 procent dětí,“ řekla Hana Kavínová Sládková, nutriční terapeutka Kliniky GHC Praha.

Obezita dětí ale není zdaleka jen problémem České republiky, například v USA trpí nadváhou nebo obezitou 37 procent dětí. Velký problém představuje dětská obezita také ve Velké Británii, kde slavný šéfkuchař Jamie Oliver bojuje za lepší stravování dětí. Už v roce 2005 vyzval britskou vládu, aby financovala změny ve stravování dětí. Vláda tehdy vyčlenila na lepší stravování žáků 280 milionů liber, byly zavedeny nové nutriční standardy a vydán zákaz prodeje nezdravého jídla ve školních budovách. Po pěti letech průzkum ukázal, že nárůst dětské obezity se výrazně zpomalil a zároveň o 14 procent klesl počet dětských absencí kvůli nevolnosti.

 

 

O restauraci BABIČČINA ZAHRADA, Tovární 536, Průhonice, www.babiccinazahrada.cz

Restaurace Babiččina zahrada je zaměřena na prvorepublikovou gastronomii. Nekuřácká restaurace je v provozu denně od 10 do 23 hodin. Součástí objektu je rozsáhlá zahrada s několika altány a bylinkovou zahradou. V prvním patře budovy je sedm hotelových pokojů a místo pro terapie a masáže.

O restauraci LA VERANDA, Elišky Krásnohorské 10/2, Praha 1, www.laveranda.cz

Pražská La Veranda, otevřená v roce 2002, patří mezi podniky, které připravují francouzsko-italskou kuchyni. Kuchaři vaří z čerstvých produktů, které osobně vybírají od českých farmářů ze Šumavy, Krkonoš a Vysočiny. Mořské plody pro restauraci dováží Ital Enio z rybího trhu v Benátkách. Restaurace La Veranda je držitelem prestižních 16 bodů z 20 světového hodnocení restaurací Gault Millau.

O šéfkuchaři RADKU DAVIDOVI

Šéfkuchařem obou restaurací je Radek David, který je držitelem několika významných kuchařských ocenění. Mimo jiné se stal kuchařem období 2001/2002. V letošním roce se v soutěži profesionálních kuchařů European Catering Cup umístil na čtvrtém místě.

<< zpět


NEED4CONNEXIONS, s.r.o. - Žerotínova 1132/32, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Tel.: +420 602 623 030, E-mail: n4c@n4c.cz


beee